Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Energetická denzita v souvislosti s výživou je množství energie (neboli kalorií, kcal) na gram potraviny. Potraviny s nižší energetickou denzitou obsahují méně energie v jednom gramu. To mimo jiné znamená, že u těchto potravin si člověk může dopřát větší porce, které jej lépe zasytí – a přesto obsahují méně energie, než stejně velká porce potraviny s vyšší energetickou denzitou. Názorný příklad poskytuje následující obrázek. Znázorněné jablko i čokoláda mají stejnou hmotnost. Čokoláda má však vyšší energetickou denzitu, proto tuto „houpačku“ převáží. Obrázek: Vysvětlení pojmu energetická denzita. Ačkoli jablko i čokoláda mají stejnou hmotnost, znázorněná „houpačka“ zaznamenává jejich energetickou denzitu (nikoli hmotnost). Čokoláda má vyšší energetickou denzitu, proto klesá dolů. (Zdroj: depositphotos.com) Nízkou energetickou denzitu obvykle mají potraviny, které obsahují hodně vody nebo vlákniny. Jsou to například ovoce a zelenina, polévky, dušená jídla apod. Vysokou energetickou denzitu obvykle mají potraviny s vysokým obsahem tuku nebo cukrů a nízkým obsahem vody. Jsou to například sušenky, smažená jídla, tučné maso, sladké i slané pečivo, koláče a dorty. Viz také denzita, nutriční denzita.

Nutriční denzita (angl. nutrient density) je poměr živin obsažených v dané potravině a celkové energetické hodnoty této potraviny: Potraviny s vysokou nutriční denzitou se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Naopak potraviny s nízkou nutriční denzitou se vyznačují nízkým obsahem živin a vysokým obsahem kalorií. Jsou to nejen „typická“ jídla z fast foodu, ale také různé sladkosti, zmrzlina, bonbóny, uzeniny, smažené bramborové lupínky apod. Viz také nutrice (výživa), denzita, energetická denzita.

Potraviny s vysokou nutriční denzitou (angl. nutrient-dense foods) se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Viz také živiny, nutriční denzita.

Denzita je odborný výraz pro „hustotu“. Výraz „denzita“ se používá zejména v některých ustálených slovních spojeních, jako například: denzita prsní tkáně – „hustota“ tkáně v prsu (poměr vaziva, žlázové tkáně a tukové tkáně), energetická denzita – množství energie (neboli kalorií, kcal) na gram potraviny (tj. v potravinách s vyšší energetickou denzitou je energie více „nahuštěná“), nutriční denzita – poměr živin obsažených v dané potravině a celkové energetické hodnoty této potraviny (tj. v potravinách s vysokou nutriční denzitou jsou značně „nahuštěné“ živiny), apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz denzita.

Denzita prsní tkáně (angl. breast density) je pojem, který lékaři používají k popisu množství tzv. husté prsní tkáně v porovnání s množstvím tukové tkáně v prsu na mamografickém snímku. Hustá prsní tkáň obsahuje více vaziva a žlázové tkáně než tuku. Lékaři rozlišují různé úrovně hustoty prsní tkáně – zjednodušeně řečeno od řídké až po velmi hustou tkáň. Čím větší je hustota prsní tkáně, tím obtížnější může být najít na mamografickém snímku zhoubný nádor (rakovinu prsu) nebo jiné změny. Obrázek: Denzita prsní tkáně – ilustrace. V levé části obrázku je znázorněna „řídká“ prsní tkáň, v pravé části obrázku je znázorněna „hustá“ prsní tkáň. Zdroj: Case courtesy of Ian Bickle, Radiopaedia.org. From the case rID: 77169 [levá část obrázku]. Case courtesy of Ian Bickle, Radiopaedia.org. From the case rID: 77159 [pravá část obrázku]. Například Podle Americké radiologické společnosti (American College of Radiology, ACR) se denzita prsní tkáně dělí do čtyř stupňů: BI-RADS a = tukový typ: na mamografickém snímku je vidět téměř kompletní tukové složení prsů (což odpovídá „řídké“ tkáni), BI-RADS b = tukově žlázový typ: v prsu jsou vidět rozptýlené oblasti tzv. fibroglandulární denzity (v těch se nachází žlázová tkáň prsu), BI-RADS c = žlázový skvrnitý typ: tzv. heterogenně denzní typ žlázy, kdy „skvrny“ na snímku mohou zastínit malé útvary (které by mohly být zhoubnými nádory), BI-RADS d = denzní (velmi denzní) typ: prsní tkáň je extrémně hustá, což snižuje senzitivitu mamografie. Viz také denzita, BI-RADS.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

Energetický nápoj je nápoj, který obvykle obsahuje velké množství kofeinu, cukru a některých dalších přísad, jako je např. taurin, karnitin apod. Tyto látky mají velmi rozmanité účinky na fungování lidského těla. Podle výrobců mají zvyšovat bdělost, pomáhat udržovat pozornost a dodávat člověku energii. Je však třeba brát v úvahu i to, že mohou mj. zvyšovat krevní tlak, srdeční frekvenci či dechovou frekvenci. Kromě toho se energetické nápoje vyznačují vysokým obsahem cukru, a proto i vysokým energetickým obsahem (okolo 500 kcal/l, v závislosti na značce). Jejich nadměrná konzumace proto může vést k nadváze či obezitě. Kromě cukru jsou typickými složkami energetických nápojů kofein a taurin. Silně propagovaný taurin však nemá vliv na zvýšení výkonu. Povzbuzující účinek má výhradně kofein, který se v energetických nápojích vyskytuje někdy ve velmi vysokém množství; to může vést k vedlejším účinkům, jako je nervozita, závratě nebo bolesti hlavy.

Celkový energetický výdej neboli TDEE (zkratka pochází z anglického názvu total daily energy expenditure) je množství energie, které každý člověk denně spotřebuje. TDEE se u různých lidí poměrně výrazně liší, neboť závisí na několika faktorech – například na pohlaví či věku, ale z velké míry také na úrovni tělesné aktivity (PAL). Během růstu, těhotenství nebo kojení spotřebuje tělo energie více. Velkou část TDEE tvoří bazální energetický výdej (BMR) a energetický výdej při pohybové aktivitě (EEPA). K tomu je ještě třeba připočíst energii, kterou tělo spotřebuje na trávení potravy – tzv. termický efekt potravy (TEF), který činí přibližně 8–10 % celkového energetického výdeje: TDEE = BMR + EEPA + TEF Tabulka 2: Orientační hodnoty celkového energetického výdeje (kcal/den)   Hodnota PAL 1,4 Hodnota PAL 1,6 Hodnota PAL 1,8 Dospělí muži ženy muži ženy muži ženy 19–24 let 2400 1900 2800 2200 3100 2500 25–50 let 2300 1800 2700 2100 3000 2400 51–65 let 2200 1700 2500 2000 2800 2200 65 let a starší 2100 1700 2500 1900 2800 2100 Těhotné Doporučené množství energie se u těhotných žen zvyšuje o 250 kcal denně ve druhém trimestru a 500 kcal denně ve třetím trimestru. Kojící Doporučené množství přijaté energie se u kojících (pokud výlučně kojí, tj. během prvních 4–6 měsíců) navyšuje cca. o 500 kcal/den Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také energetická bilance.

Energetický metabolismus je proces výroby energie z živin, přičemž „jednotkou“ energie jsou molekuly ATP. Metabolismus zahrnuje řadu vzájemně propojených metabolických drah, které mohou fungovat v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyslíku: při aerobním metabolismu (tedy za přítomnosti kyslíku) vzniká odbouráním jedné molekuly glukózy mnohem více molekul ATP než při anaerobním metabolismu (tedy bez přítomnosti kyslíku). Viz také metabolismus.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.